Dojmy z hraní: Prey

Aktualizace: led 7


Hráno na: PC

Zveřejněno na Databaze-her: 10. 5. 2017


Žánr: Akce z první osoby

Vývojář: Arkane Studios

Vydavatel: Bethesda Softworks

Vydáno: 4. 5. 2017



Jestli jsem si něco uvědomila během hraní Prey, tak je to má neschopnost orientace v prostoru a narůstající frustrace při hledání některých lidí / těl - a to jsem se prosím pěkně považovala za trpělivého člověka. O lekání při každé druhé konfrontaci s mimikem, pomalých reflexech, vytáčení u hackování a častém umírání ani nemluvím. K tomu všemu se nepovažuju za velkého nadšence sci-fi her a i přesto je Prey něčím, co mě po delší době velice bavilo a už teď s jistotou vím, že to nezůstane jen u jednoho, dvou, ba dokonce ani u tří průchodů. Hru jsem projela podle Steamu za 30 hodin, podle hry za bez mála 25 hodin a to jsem kupu vedlejších úkolů, místností a věcí s jistotou přehlédla. Až se do toho pustím znova, tak počítám i s 50 hodinami.

Hra ještě před vydáním získala spoustu přirovnání, některá oprávněně, některá méně. Dokonce jsem si jednu dobu říkala, že rok 2017 přece nemůže být úplně vhodným obdobím pro hru takového zasazení a o takové hratelnosti. Nakonec mě však překvapila příznivá odezva lidí i hra samotná. Příjemně.

Nejvíce mě bavil asi průzkum stanice, prostředí, volnost a možnost volby, celková atmosféra a ke všemu jsem si vypěstovala novou úchylku - recyklovat cokoliv, co mi přijde pod ruku. A to se vyplatí! Soundtrack vynikající, je mi jasné, na čem budu ujíždět pár dalších let. Poletující operátoři byli fajn doplňkem k mému neustálému nedostatku lékárniček. Jejich průpovídky mi už občas lezly pěkně krkem, ale bez toho by to přece nebylo ono. Po vizuální stránce se mi stanice, nepřátelé i posádka líbili. Mikrogravitace je uvěřitelná a jde za ní cítit obrovská dřina. Příběh zajímavý a poutavý. Skutečnost Morganovy ztráty paměti přiměje hráče přemýšlet nad tím, komu a čemu věřit, mimikové ke klidu také moc nepřidají, a když vejdete do místnosti, kde je na každém předmětu napsané "Not a mimic", tak si uvědomíte, v jak zoufalé situaci se posádka nacházela.

Přemýšlím, co bych hře krom hackovací minihry vytkla, a upřímně mě nic nenapadá. Možná obtížnost nepřátel před koncem hry, ale tu si utváříme každý sám svou vlastní neodhrabaností - jsem prostě poleno. S bugy jsem se nesetkala, do textury jsem jako v Dishonored 2 nezaletěla, i když to podle speedrunů jde velice snadno. Jediné místo, kde mi rapidně klesaly snímky, byla místnost s generátorem, ale to se další den po změně situace na stanici záhadně vyřešilo samo, jinak se optimalizace povedla.


Klady: Hratelnost, level design, OST, atmosféra, příběh, znovuhratelnost, množství vedlejších úkolů, ztvárnění mikrogravitace

Zápory: Hackovací minihra


#dojmy

8 zobrazení
  • Twitch
  • YT
  • Discord
  • Facebook
  • DBH
  • CSFD
  • Instagram
  • Twitter

Veškerý text je dílem MsRepulsive. Sdílení a kopírování se zdrojem povoleno :)

Design stránek vytvořen přes wix | Doména zaregistrována na onebit dne 8. 1. 2020